Trénovali jsme a v kancelářích se rozhodovalo o bankrotu, popisuje konec hokeje v Jesenici Michal Fikrt
Brankář, který se neuchytil v extralize, dal přednost zahraničí. Detailně přitom poznal tváře slovinského hokeje ...
V české extralize se nikdy moc neprosadil. Působil jako dvojka za legen- dárním Milanem Hniličkou v Liberci, když se zkušenému brankáři nedařilo, vždy jej spolehlivě zastoupil. Přesto v Tipsport extralize odchytal za tři sezóny pouze 46 utkání a na začátku sezóny 2009/2010 si řekl dost. A nyní svého rozhodnutí odejít do zahraničí nelitute. Brankář Michal Fikrt, má za sebou úspěšné štace na Slovensku, zažil však i krach slavného slovinského klubu . „V Jesenici je hokej sportem číslo jedna, ale chyběly finance," ohlíží se nyní gólman polské Osvětimi.
Lukáš Majer |
18.5.2013 |
foto: archiv MF |
Michal Fikrt je odchovance litvínovského hokeje. Mezi seniory poprvé nahlédl v sousedním Ústí nad Labem, kde chytal 1.ligu. V Krušných horách se představil i v dresu Kadaně a Chomutova. V sezóně 2004-2005 poprvé zamířil na Slovensko. S týmem HK Dynamax Nitra se umístil ve slovenské extralize na výborném pátém místě. „Ze zahraničních angažmá, které jsem prošel, byl první rok v Nitře tím nejúspěšnějším, dařilo se mě i týmu," vzpomíná na úvod rozhovoru, Michal Fikrt, jenž si tehdy držel průměr 2,42 oddržené branky na zápas.
Na jihu Slovenska vydržel jednatřicetiletý brankář i další sezónu, ve které Nitra vypadla až v semifinále se Žilinou 2:4 na zápasy. Ročník 2006/2007 prožil Fikrt v Bělorusku, kam se stěhoval z krátké anabáze v Ústí nad Labem. V této, pro mnohé fanoušky neznámé hokejové destianci, působil v týmu Metallurgu Zhlobin.„Tam jsem se znovu vrátil do starých kolejí a zapomněl na nepovedené působení v Ústí"
Běloruská extraliga je plně profesionální soutěž, která vznikla v roce 1992. „V Bělorusku se hraje velice rychlý hokej. Trenéři tam hodně dbají na důraz a tvrdost," přibližuje tamní dění jednatřicetiletý gólman.
"Poslední týdny bylo cítit napětí, že hokej v Jesenici končí. Na trénincích jsme normálně trénovali a v zákulisí probíhaly neuspěšná jednání."
Nebyl by to hokejový cestovatel Michal Fikrt, kdyby setrval na jednom místě i další rok. Přes trenéra brankářů Miroslava Kapouna se dostal do extraligového Liberce, kde jak již bylo zmíňěno, plnil tři sezóny roli dvojky. Následoval opět přesun na Slovensko do Nitry a od roku 2010 se upsal slovinské HK Acroni Jesenice. Klub s bohatou historií hrál nově vzniklou EBEL, mimo led se však již tehdy potácel ve špatné ekonomice. „Když jsem do Jesenice přestoupil, už byl klub ve finační krizi. Podmínky pro hráče se nedali srovnat s českou extraligou. Kabina nebyla špatná, ale všechno okolo, jako posilovna, sprchy, sklady byly starší, ale prostě nebyly peníze na opravu," líčí Fikrt dva roky staré zážitky.
Klubu již tehdy docházely peníze, přesto Acroni držel i mládežnický hokej. „Slovinci celkově mají dobrou práci s mládeží. Například v Jesenici byl hokej sportem číslo jedna. Co je to platné, když neměli velké finanční možnosti. O všechny hráče, kteří mají talent se rychle začínají zajímat rakouské a jiné zahraniční kluby a tak to je po celém Slovinsku," konstatuje.
Sezóna 2011-2012 byla pro Acroni tou poslední. Pak klubu definitivně došel dech. I když se vedení pokoušelo rozjet další ročník, 5.září 2012 Jesenice zkrachovala. Tím skončil příběh nejznámějšího slovinského klubu ledního hokeje. Michal Fikrt si to s HK Acroni prožil až do samého konce. „Sezóna skončila koncem března, takže jsem vlastně byl členem posledního týmu v Jesenici. Poslední týdny bylo cítit napětí, že hokej v Jesenici končí. Na trénincích jsme normálně trénovali a v zákulisí probíhaly neúspěšná jednání. Zůstali jenom domácí hráči, takže jsme se na zápasech museli hodně snažit a mít štěstí, aby jsme vyhráli," popisuje poslední dny.
Bankrotem Jesenice přišel slovinský hokej o tým, který pravidelně zásoboval svými hráči reprezentaci. "Slovinská reprezentace byla většinou složena z hráčů z Jesenice a Ljublaně. Tím, že Acroni skončila, tak se přestala rozvíjet i reprezentace a celý slovinský hokej. Nejde, aby domácí liga, produkovala hráče do reprezentace pouze z jednoho klubu, to je špatně," má jasno charizmatický brankář.
Na letošním mistrovství světa skončili Slovinci poslední, ovšem počínání týmu okolo bratrů Rodmanů, prý zbouzí ve Slovinsku velký ohlas. "O reprezentační hokej mají ve Slovinsku lidé obrovský zájem. Stejně tomu bylo i s klubovou úrovní. Ale budu se opakovat, jak nastaly finanční potíže, zájem upadl. Fanoušci pak chodili pouze na derby s Ljublaní," pokračuje v zajímavém povídání a dodává. „Nyní se v Jesenici ještě opravuje stadion, takže mládež tam nemůže ani pořádně trénovat. Klub stagnuje a trpí tím celý slovinský hokej."
Na angažmá ve Slovinsku Firkt s odstupem času vzpomíná rád. Z města, kde vládne ocelářský průmysl, se vydal na další zahraniční štaci, aktuálně působí v Polsku, v týmu Unie Osvětim. „Polský hokej šel v posledních letech rapidně nahoru. Nevím, jak je to v ostatních klubech, ale já jsem v Osvětimi spokojený. Na organizaci a vedení klubu mám jen slova chvály a i díky tomu jsem se rozhodl, že zde zůstanu i další sezónu," pochvaluje si.
Před začátkem sezóny 2012/2013 měla polská extraliga na soupisce 23 hráčů české národnosti. „Hokejisté tady nemají žádné problémy a to je nejdůležitěšjí. Možná proto se hodně hráčů rozhoduje pro angažmá v Polsku, já jsem zde spokojený," uzavírá Michal Fikrt.
Fotogalerie: 3x archiv Michala Fikrta
Internetový magazín HOKEJREPORT na facebooku: ZDE